předchozí kapitola

2.2 Jednoduché sestavy

Upozornění! Následující kapitoly je lepší studovat z desky, než z textu.

Kdyby bylo nezbytné vymyslet nový název pro tuto hru, nejlepší název, vypovídající o podstatě této hry, by byl „konstrukční dáma“. Tento název odráží obojí - jak předmět hry, tak úroveň, kterou je toho dosaženo. Pokusme se nyní popsat jednoduché sestavy (tj. řady kamenů, sestavené určitým způsobem) v renju.

Jakmile začneme mluvit o popisu jednoduchých sestav, stává se podstatné rozlišovat mezi dvěma druhy těchto popisů - první je z hlediska vnitřního sestavení skupiny (tj. množství a vzájemná poloha kamenů představujících tuto řadu). Druhý je z hlediska vnějšího postavení - ten vystihuje vztah dané řady kamenů jako celku ke všem ostatním kamenům na desce (včetně kamenů soupeřových) a k okraji desky. Vnější stránka je nejdůležitější a nejobtížnější pro přesné pochopení renju. Nebudete schopni hrát dokonce ani piškvorky, pokud tomu neporozumíte.

Název každé řady kamenů můžeme vytvořit pomocí množství kamenů v ní – „dvojka“, „trojka“, „čtyřka“, „pětka“, „šestka“ atd. Avšak pro renju je toto čistě kvantitativní rozlišení někdy neúplné a nepřínosné (např. vítězství nepřinese každá řada pěti kamenů, ale pouze ta,která vytvoří nepřerušenou linii). Proto pro pojmenování některých řad budeme používat názvy, které se trochu liší od čistě kvantitativního pojetí.

Upozornění! Pro úspěšné hraní renju je nezbytné zvládnout toto názvosloví.

diagram  Diagram č. 1

„Pětka" - pět kamenů stejné barvy, které tvoří souvislou vodorovnou, svislou nebodiagonální řadu. Šachovou terminologií bychom mohli říct, že pětka je „mat“ v této hře. V diagramu č. 1 je zobrazen tah černého (označen 1), jehož výsledkem je vítězná pětka - tj. tah, který vytvoří skupinu pěti kamenů ve stejné řadě.

Uvedený název - „Pětka“ vystihuje vnitřní sestavení skupiny pěti kamenů. Při popisování vnějšího postavení pětky, je nezbytné se zmínit, že na bodech přiléhajících k pětce z obou protilehlých stran nesmí být další kámen stejné barvy. Jinak nebudeme mít pětku, ale šestku, sedmičku, osmičku nebo devítku (desítka je již nemožná jelikož jí nevyhnutelně musí předejít mat).

Přesah je nepřerušená řada šesti nebo více kamenů stejné barvy.

Upozornění! V souladu s pravidly renju jsou tahy vytvářející přesah zakázané pročerného. Proto ve spodní vodorovné skupině černých kamenů na diagramu č. 2, černý nemůže položit kámen na g3, ale vyhrávající tah bude na b3 (B).

diagram Diagram č. 2

Je také lepší porozumět názvům „čtyři“ a „pět“ dynamicky (= v procesu stavění vítězné kombinace) a ne staticky.

„Čtyřka“ - řada čtyř kamenů stejné barvy, která může být jediným tahem proměněnav pětku (v případě černého) nebo pětku a přesah (v případě bílého). Čtyřku krátce označujeme „4“ a její vytvoření můžeme přirovnat k situaci „šach“ ve hře šachy. V diagramu č.2 jsou ukázky čtyřek a vzory všech tahů, kterými může být čtyřka proměněna v pětku.

Upozornění! Je nezbytné rozlišovat mezi „čtyřkou“ a jakýmikoliv čtyřmi kameny v řadě, které žádný tah nemůže proměnit v pětku. Např. čtyři bílé kameny b2, c2, d2 e2 v diagramu č.4 nevytváří „čtyřku“. Rovněž ani čtyři černé kameny c3, d3, e3, f3 na obr.2 by nedělaly „čtyřku“, pokud by byl bod B obsazen bílým kamenem.

Vzhledem ke svému vnitřnímu sestavení může být čtyřka (kameny, které ji tvoří) rozdělena mezerou: 2 - mezera - 2 nebo 3 - mezera - 1 (zde mezera znamená volný bod).

Ale my jsme již poukázali na nezbytnost studovat vnější vlastnosti, pro rozhodnutí, jestli může být daná řada vítěznou. Vzhledem k jejich vnějšímu postavení mohou být všechny čtyřky rozděleny do 2 typů:

„ Čtyřka“ - je čtyřka, z které může být jediným možným tahem udělána „pětka“. Na diagramu č.2 na levé straně desky jsou znázorněny rozmanité „čtyřky“. Tyto se mohou stát pětkou pouze po položení kamene na jednotlivé body A, B, C, D, E. Můžeme říct, že všechny přerušené čtyřky jsou „čtyřky“. Ale nepřerušená čtyřka může být také „čtyřka“. Je jasné, že jestliže soupeř svým příštím tahem „čtyřku“ neuzavře ( v jediném možném bodě), je „pětka“ nevyhnutelná.

„ Nebezpečná čtyřka“ - je čtyřka, která může být dokončena na pětku ze dvouprotilehlých konců. „Nebezpečná čtyřka“ je znázorněna na pravé straně diagramu č.2. Můžeme vidět, že v každém z případů jsou možné 2 rozdílné vítězné tahy (F ,G, H ). „Nebezpečná čtyřka“ může být pouze nepřerušená čtyřka, ke které můžeme přidat kámen na oba k ní přiléhající volné body. Je zřejmé, že proti nebezpečné čtyřce není obrana, protože po jakékoliv odpovědi soupeře (kromě vytvoření jeho vlastní pětky), bude dalším tahem hráče, který vlastní nebezpečnou čtyřku, vytvoření pětky.

Upozornění! Druh čtyřky (nebezpečná, nebo ne) také záleží na barvě kamenů. Např. na diagramu č. 2 obě vodorovné čtyřky mají stejné vnitřní sestavení, ale levá „čtyřka“ (černá) je „čtyřka“ a pravá „čtyřka“ (bílá) je „nebezpečná čtyřka“.

diagram Diagram č. 3

Následující definice je nejobtížnější mezi jednoduchými sestavami.

„ Trojka“ - je řada tří kamenů, z které může být vytvořena nebezpečná čtyřka (!) anásledně pětka. Trojka může být také nazvána poloviční šachmat a krátce se označuje „3“. Příklady trojek jsou zobrazeny na diagramu č.3 společně s ukázkami jejich přeměny v nebezpečnou čtyřku.

Upozornění! Pro úspěch ve hře je velmi důležité být schopný rozpoznat „trojku“ od tak zvané „pseudotrojky“ (jinými slovy, falešné či uzavřené trojky), která nemůže být přeměněná v nebezpečnou čtyřku, ale pouze ve čtyřku. Pseudotrojka by mohla být přeměněna v pětku pouze v případě, že by její vlastník mohl hrát 2 kameny v jednom tahu. Příklady pseudotrojek jsou zobrazeny v diagramu č.4. Můžeme snadno pochopit, proč žádná z nich není „trojka“. V druhé vodorovné linii od spodní části jsou ukázky linií tří a čtyř kamenů v řadě, které nikdy nemohou být dostavěné do pětky.

diagram Diagram č. 4

Z hlediska svého vnitřního sestavení mohou být trojky nepřerušené (tři kameny v řadě) nebo přerušené (2 - mezera - 1). Je jasné, že taková sestava tří kamenů jako je 1 - mezera - 1 -mezera - 1 nebo 2 - mezera - mezera - 1 jsou již pseudotrojky. Stejně jako čtyřky můžeme i trojky rozdělit do dvou druhů podle jejich vnějšího sestavení:

„ Trojka“ - je trojka, ze které může být vytvořena nebezpečná čtyřka pouze jediným možným tahem.

„ Nebezpečná trojka“ - je trojka, ze které může být vytvořena nebezpečná čtyřka ze dvou opačných konců. Samozřejmě, pouze nepřerušená trojka může být „nebezpečná trojka“.

Na diagramu č.3 jsou v levé části zobrazeny „trojky“a v pravé časti „nebezpečné trojky“. Body, které odpovídají vítěznému tahu, jsou označeny písmeny. Proti trojce se může (a musí!) udělat opatření pro její zastavení (tudíž proměnění na pseudotrojku), nebo je potřeba postavit vlastní čtyřku. Jinak se tento poloviční šachmat může stát úplným = nebezpečná čtyřka, proti které není obrany. Pseudotrojka není metodou přímého útoku.

Skupiny tří kamenů, které nejsou položeny ve stejné linii jsou také prostředkem nepřímého útoku. Nejoblíbenější jsou následující trojhranné formace:

diagram

Zleva: trojúhelník, sedlo, roh, věž

následující kapitola


 
 
 
 
 
 
 

Český překlad (r.2008): Monika Zowadová; spolupracovali: Jan Purkrábek, Eva Petláková

© 2009 Olsava