předchozí kapitola

2.3 Vidličky a fauly

V předešlých odstavcích jsme si vysvětlili, že trojky a čtyřky jsou útočné tahy, proti nimž musí soupeř použít obranu (příp. Protiútok). Ale pokud se budou dělat pouze trojky a čtyřky, zaplní se celá deska kameny a nikdo nevyhraje. Je zřejmé, že můžeme vyhrát pouze vytvořením 2 hrozeb jedním tahem, tj. - převzato z šachové terminologie - „vidličkou“.

„ Vidlička “ - je vytvořena jediným tahem. V bodě vidličky se musí překřížit minimálně 2 hrozby (tj. trojky nebo čtyřky). Množství hrozeb vytvořených „vidličkou“ nazýváme četnost.

diagram  Diagram č. 5

Všimněte si! V souladu s pravidly renju jsou vidličky 3x3, 4x4, a všechny vidličky s četností vyšší než 2, zakázanými tahy -"fauly" pro černého.

Základem pro porozumění renju (a také piškvorek) je, že vidličky neposuzujeme pouze z hlediska vnitřního sestavení, ale také vnějšího. Na diagramu č.5 jsou zobrazeny různé typy vidliček: F, G, H je vidlička 3x3; A, D, E je 4x4 ; C, J je 4x3, I je 3x3x4 a B je 4x4x3.

Poslední dvě vidličky mají četnost 3, všechny ostatní 2. Můžete si povšimnout, že vidličky mohou mít maximálně četnost 8 (zkuste si to postavit!). Podle pravidel renju, jsou všechny zobrazené vidličky, kromě C a J, zakázanými tahy pro černého (fauly 3x3x…a 4x4x…). Zakázané vidličky jsou ty, ve kterých černý udělá minimálně dvě trojky (G, H, I) nebo dvě čtyřky (A, D, B), a tyto vidličky jsou fauly (tj. zakázané pro černého).

Všimněte si! Je důležité umět rozpoznat, jestli se jedná nebo nejedná o „vidličku“ a o který typ vidličky jde.

V příkladech na diagramu č.6 to pouze vypadá, že se jedná o „vidličku“. Tah A není vidlička 3x3, protože jedna z hrozeb, která je její součástí je falešná - diagonální pseudotrojka.Stejné je to s body B a F. Tah na E není 3x4 protože vodorovná skupina není čtyřka (může sestát pouze přesahem a ne pětkou). Konečně, tah C není zakázaná vidlička 3x3x4, ale legální 3x4, protože výsledná diagonální skupina tří kamenů je pouze pseudotrojka - může se stát nebezpečnou čtyřkou pouze po tahu na X, který je sám o sobě zakázanou vidličkou 4x4.

Všimněte si! V definici trojky : slova „…může z ní být vytvořena nebezpečná čtyřka pouze jediným možným tahem“ znamenají to, že tento tah, není faul.

diagram  Diagram č. 6

Tahy, které pouze vypadají jako fauly nazýváme „pseudofauly“ V diagramu č. 6 ,kromě tahu na C, je pseudofaulem také vytváření trojky tahem D v pravé spodní části, přestože již tam jedna trojka je (na páté vodorovné čáře). Pointa spočívá v tom, že tyto dvě trojky se nekříží v bodu D, který byl posledním této situace, tj. tahem na D nevznikla vidlička.

Na konec této kapitoly si probereme nějaké taktické záležitosti, spojené s fauly, třebaže okrajově. O této problematice bychom měli pojednávat v další kapitole týkající se taktiky.

Uvedená pravidla faulů drasticky snižují černému jeho příležitosti ke stavění vítězných kombinací (hrozby a vidličky) a bílému dávají další způsob boje, kterým je donucení černého k faulu. Některé čtyřky bílého se stávají nebezpečnými čtyřkami, proti nimž, jak jsme již uvedli, není obrany. Vyjasníme si to na příkladech tahů na diagramu č.7.

diagram  Diagram č. 7

Po tahu bílého na A (čtyřka) není černému dovoleno udělat tah X, protože tento tah je pro něho faul „přesah“. Tah bílého na B (udělání pouhé trojky) také nevyhnutelně povede k vítězství, protože X je faul 3x3 černého. Tah bílého na C (čtyřka) je další vítězný tah, z důvodu faulu 4x4 v X. A nakonec po pěkném tahu bílého na D (dokonce ani ne trojka, ale pseudotrojka), je také pro černého čas vzdát, poněvadž oba body X a Y jsou fauly 3x3.

Všechna vítězství jako jsou tato nazývají hráči renju „vítězství přes fauly“ , i když, samozřejmě, v každé hře hrané do pěti, vyhrává bílý pouze vytvořením pětky nebo přesahu. Takže, jak by se měl černý bránit proti záměru bílého vyhrát přes fauly? Musí mít stále na paměti, že změna pozice (tj. vnějšího postavení) dělá z některých zakázaných tahů tahy legální.

Za prvé, černý může jednoduše zabrat bod, s kterým bílý zamýšlí vyhrát. Např. jestliže by byl na tahu černý, může zabrat body A, C nebo B na diagramu č.7 a takto zničit hrozbu bílého. Avšak tato metoda pokaždé nepomůže. Např. tahy na body C nebo D na stejném diagramu ho nezachrání (bílý může nastavit svou konstrukci z opačné strany).

Za druhé, může zkusit změnit typ vidličky. Např. v levé dolní pozici na diagramu č. 8. Bílý hrozí výhrou přes faul 3x3 v bodě Z díky udělání tahu na C. S právem na tah je pro černého dostačující udělat tah na bod označený A a potenciální vidlička Z se nestane faulem 3x3, ale vidličkou 4x3. Leč co již bylo řečeno o první metodě platí také pro změnu typu vidličky - obojí nejsou univerzální způsoby (např. co je možné v situaci B na diagramu č.7 stává se nemožné v situaci A, C a D - zkuste sami vypátrat proč!).

Za třetí, je možné pokusit se úplně zbavit prohrávající vidličky 3x3 nebo 4x4 díky proměně na pseudofaul. Např. ve stejné situaci vlevo dole na diagramu č.8, mění tah černých na bod B potenciální trojku na pseudotrojku (poněvadž se z ní může stát pouze přesah) a pomocí stejného znaku prohrávající 3x3 na pseudofaul. V pozici ukázané v levém horním rohu diagramu č.8 má tah na C (provedený pod hrozbou bílých udělat tah na G) stejný význam: mění prohrávající 3x3 na pseudofaul, protože diagonální skupina tří kamenů vytvořená tahem na Y by mohla být doložena do nebezpečné čtyřky pouze tahem na X, který se sám stává faulem.

diagram  Diagram č. 8

Za povšimnutí stojí jeden speciální případ odvozený z této obranné metody černého, takzvaná „oživená trojka“. Je znázorněna v situaci v pravém dolním rohu diagramu č. 8. Zde bílý hrozí táhnout na bod F a vytvořit faul černého 4x4 v bodě W. Černý by mohl udělat tah na D nebo se zbavit faulu postavením vodorovné nebo svislé čtyřky. Avšak v této zvláštní pozici, černý nevymyslí pouze obranu, ale vyhraje celou hru. Pro dosáhnutí toho by měl černý udělat tahem na D trojku, kterou bude muset bílý bránit. Mezitím v bodě W přestane existovat faul 4x4, jelikož svislá skupina se nyní může stát pouze přesahem. A tak černý vlastním následujícím tahem na W postaví nezastavitelnou nebezpečnou čtyřku - počáteční vodorovná trojka byla oživena. Existují také některé další možné prostředky pro uniknutí hrozbě faulu.

A nakonec poslední poznámka k definici faulu. Je možná situace, kdy jedna z hrozeb, obsažená ve vidličce, je napadnutelná čtyřkou bílých. Taková pozice je ukázána v pravé horní části diagramu č.8. Zde to svádí neuvážit vynucený tah na Q jako faul 3x3, protože to vypadá, jako že výsledná diagonální trojka může být blokována čtyřkou na E a po vynuceném bránění černých je jejich svislá trojka také bránitelná. Ve skutečnosti je tah Q přece jen faulem 3x3, protože vytváří dvě platné trojky a každá z nich se může stát nebezpečnou čtyřkou. Ve skutečnosti nezáleží na tom, že bílý může bránit tuto pozici (jenže nemusí!) - tahy bílého jsou dobrovolné.

Příklady pseudofaulů dané v tomto sloupci mohou být shrnuty do hlavního pravidla - nejlepší cesta k rozlišení faulů od psoudofaulů je jednoduchá: v případě pseudofaulů se může bílý (ale nemusí!) postupně ubránit proti všem hrozbám. Toto pravidlo může být také použito, když rozhodujete o typu a četnosti vidličky. Jakmile získáte nějaké zkušenosti, pravidla faulů, která nyní vypadají složitá, se stanou přirozená. Schopnost vyhrát faulem černého dává renju neúměrnou krásu, obohacuje hru takticky a vyrovnává šance obou stran. Proti výhodě prvního tahu dostává bílý opravdu strašnou zbraň - FAULY.

následující kapitola


 
 
 
 
 
 
 

Český překlad (r.2008): Monika Zowadová; spolupracovali: Jan Purkrábek, Eva Petláková

© 2009 Olsava